Itálie - Venedig

 Královna Jadranu

 Dlouhé dny čeká dravec tiše na svou kořist a potom náhle, skryt příchodem noci, zjasněné jen bledým svitem Měsíce, bez výstrahy, plnou silou udeří. Několikrát za rok, opětovně a neúmorně. Divoké vlny se roztříští o schodiště porostlé brčálově zeleným mechem, domy a město zanaříkají a o malinko se sesunou k zemi podobně jako starý člověk. Každoročně prohrají svou marnou bitvu. Nenasytné zelenomodré vody plné haluch a řas slupnou část budov jako labužnický pamlsek a město si následně jen těžce vzdychne.

Jednou, slibuje si mořský dravec, kdy se to bude nejméně předpokládat, tu věčnou překážku pokořím. Tehdy, kdy to obyvatelé nebudou čekat.

Nastal čas pomoci dějinám, zachránit něco, co je na světě jedinečné svého druhu a nenapodobitelné. Mohl by to být zrovna Mojžíš, kdo městu pomůže povstat. Přesněji řečeno – jedná se o název vypracovaného projektu odborníků proti nezvladatelnému vodnímu živlu. Divoké vlny by měly odrážet speciální vrata, která by se při zvýšení hladiny moře zvedla ze dna a svojí výškou a silou by jejich nápor odrazila. Zdánlivě jednoduché. Dříve však, než se odpůrci a příznivci projektu mezi sebou definitivně domluví, vrhněme se ještě včas, než město zmizí úplně pod mořskou hladinou, do víru jím stvořených bláznivých masek.

Karneval začal a vše je dovoleno. Pod maskou smích, či pláč. Boháč nebo chuďas. Rej masek právě začal.

Tradice této velkolepé, bohaté a bezstarostné slavnosti sahají až do 11. století. Bývala obdobím zábavy před nastávajícím 40-denním půstem. Masky byly zárukou anonymity a na několik dní zmizely sociální rozdíly. Největší výstřednosti dosáhl karneval v 18. století. S rozvojem průmyslu v následujících staletích však začal upadat, až téměř zanikl.

K jeho znovuobjevení došlo v roce 1979. Od té doby láká do Benátek ročně statisíce návštěvníků. Stánky s nepřeberným množstvím masek různých barev i tvarů, pestře ozdobených a jak jinak - za různé ceny, najdete ve městě na každém kroku. Pokud si z nich nedokážete sami vybrat, můžete si masku nechat namalovat přímo na tvář. Stačí se zastavit v jednom z mnoha miniateliérů přímo na ulici. Nejkrásnější masky stojí během karnevalu ve výklencích bočních vchodů chrámu sv. Marka, obklopené davy turistů. Urvat  fotku na památku vás bude stát hodně námahy, trpělivosti a ostré lokty. Ale i karnevalové veselí jednou končí a město se právě probouzí, aby vás trpělivě, ještě mírně ospalé po nočním bujarém veselí, přivítalo a sundalo masku karnevalové anonymity.

Venedig je jedním z nejkrásnějších a největších světových historických klenotů, pyšnící se právem názvem Královna Jadranu.

Dějiny Benátek se datují do 5. století, kdy se na neobývané ostrovy uchýlili obyvatelé okolních měst z pevniny před nájezdy divokých barbarů a založili tu několik osad. Ty se v roce 697 spojily do Benátského námořního svazku v čele s dožetem, kterého na počátku 8. století jmenovalo Shromáždění lidu. Výhodná poloha dopomohla městu k získání významného postavení v obchodě s Orientem, který se stal také nejdůležitějším zdrojem jeho prosperity.

Město bylo postaveno nad úroveň nejvyššího bodu přílivu na dřevěných pilířích zaražených do bahna laguny. Byla použita zvláštní technika proti vlhku a využit nepropustný kámen, podpíraný právě těmito pilíři. Zapřené těsně vedle sebe netrouchnivěly, neboť se k nim nedostal kyslík, potřebný pro mikroby, způsobující tlení dřeva.

Mimo lagunu se také odklonily řeky, přinášející nebezpečené naplaveniny. V 9. století již existovalo město jako samostatný stát v čele s dožetem. Benátky se tak vymanily z vlivu Byzancie a staly se nezávislou republikou. Na dlouho poté byly nejsilnějším přímořským státem, obchodujícím se Západem i Východem, vyrábějícím vlastní krajky, textil, sklo a lodě. Dnes průmysl z města zmizel, soustředí se v sousedním Mestre.

V roce 829 byly do města převezeny relikvie sv. Marka, uloupené v Alexandrii. Právě tohoto světce zvolili patronem republiky, aby bděl nad jejím dalším rozkvětem. Symbol sv.Marka – okřídlený lev, se stal erbem města a chrámu, který Benátčané postavili na uložení jeho pozůstatků.

Královna Jadranu je vzdálena 4 km od pevniny, s níž ji spojují lodní linky a most pro vlaky a automobily. Je labyrintem mostů a ostrůvků. Je jich 118 a navzájem je spojuje 400 mostů. Vlévá se do ní skoro 50 menších kanálů, širokých obvykle 4 až 5 metrů, v nichž se mohou pohybovat jen gondoly. Právě ony jsou neodmyslitelným romantickým symbolem města. Podle pověsti mají gondoliéři již od narození mezi prsty u nohou plovací blány, aby mohli chodit po vodě.

Hlavní Canal Grande protéká napříč jako had plazící se do písmene es Benátkami a ústí v zálivu sv. Marka, jenž se rozprostírá od přístaviště sv. Marka k protějšímu břehu ostrova sv. Jiřího. Můžete jím projet tzv. lodními autobusy – lodě městské hromadné dopravy vaporetti, či nastoupit do gondoly – máte-li více peněz – a nechat se zavést na známé náměstí sv. Marka. Kanál přemosťuje nejznámější obloukovitý most Ponte Rialto, u kterého najdete nejlevnější trh s ovocem a zeleninou. Most je zastřešený a uvnitř po obou stranách je plno krámků se suvenýry.

Náměstí sv. Marka patří právem k jednomu z velkolepých míst světa. Dříve sloužilo k církevním a politickým manifestacím. Samotný Napoleon, který město v roce 1797 napadl, o něm prohlásil, že je nejkrásnějším salonem Evropy.

Nejnádhernější paláce stojí právě zde a podél kanálu Grande. Bazilika sv. Marka je původní stavba z roku 832, kdy byl zasvěcen první kostel evangelistovi sv. Markovi. Byla postavena za života Angela Partecipária a zničena v roce 976. Následně, za vlády dožete Pietra Contariniho, začala její dlouhá rekonstrukce, která skončila ke konci 11. století. Slavný kostel byl po staletí stále obohacován výzdobou a mozaikami. Jeho poslední úpravy byly provedeny ke konci 15. století. V této době jej můžeme vidět dnes.

Cihlově oranžová majestátně se tyčící věž Campanile je 98,60 m vysoká a má na svém vršku vyhlídkovou terasu. Kdo vydrží vystát frontu na vstupenku – nahoru se dostanete jen výtahem – rozprostře se mu za odměnu město se všemi svými ostrovy jako na dlani. Domy, postavené ve čtyřech architektonických obdobích – byzantském, románském, gotickém a renesančním, se pyšně odráží svými fasádami a sloupovími v mořské hladině. Na ostrově Torcello a Murano stojí zříceniny z doby 8. až 10. století. Z byzantské kultury pocházejí například rytiny starého Dožecího paláce, nebo zdivo baziliky sv. Marka. V bazilice je rovněž zastoupen gotický styl v dekoraci, stejně jako v paláci Ca´d´Oro a jiných. Renesance zanechala své kořeny v palácích na Canal Grande a na náměstí sv. Marka. Honosné domy a chrámy ukrývají umělecké poklady nesmírné ceny a bohatých tradicí, které jsou vzpomínkou na šťastná, ale i smutná a tragická období města. Od roku 1987 patří Venedig mezi památky UNESCO.

Čas pokročil dopředu a pokud vám vyhládlo, zastavte se na malé, či větší občerstvení v jedné z mnoha restaurací s nabídkou italské kuchyně a se všude přítomnou pizzo.

Moře se v poklidnějších dnech líně a mírumilovně povaluje v zátoce laguny a vlny po dlouhé pouti pozorují zvědavé rybáře, co v ní vrhají své sítě. Den se pomalu krátí a stopy historie brzy pokryje oranžově červená barva západu Slunce. Dravec se nasytil a blahosklonně nechává město dnes v klidu usnout. Věřme tedy tomu, že Mojžíš opravdu pomůžea my se sem budeme moci v budoucnu zase vracet.

Tip: pro návštěvu města zvolte nejlépe jaro a podzim s příjemným počasím. Pozor dejte především na měsíc říjen, listopad a prosinec, právě během nich dochází k záplavám. Třetí sobotu v červenci se koná Festa del Redentore – velký festival s ohňostrojem.

Viva Italia!             

© Cypyright text Iva Höllmüller  

Tento článek je možné v nezkrácené a neupravené podobě volně kopírovat a dále publikovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně aktivního odkazu zdroje www.reiki-oasa.cz.