Chcete naučit čtyřleté dítě jezdit na kole

 Pozitivní představy

 

Měli byste vědět, že věty a výrazy s Ne nás určitým způsobem ovlivnují.

Uvedu příklad s dítětem. Je dobrý, protože je ze života. Ale i ve vztazích s dospělými lidmi najdete podobné příklady.

 

Jak funguje podvědomí

Chcete naučit čtyřleté dítě jezdit na kole. Stojíte na úzké hrbolaté cestě. Několik metrů před vámi je díra. Stojíte za dítětem, držíte sedátko a zrovna se chystáte je pustit. Předtím křiknete dítěti do ucha:

“Nejezdi támhle do té díry! Vidíš tu díru támhle? Hlavně do ní nenajed!“

Pustíte sedátko, dítě se nejistě rozjede, kymácí se ze strany na stranu a – bác! Vjede přímo do díry! Hlavně, že jste je před chvilkou důrazně varovali.

Můžete tomu vůbec rozumět? Ano, jasně, že můžeme.

Podvědomí nechce vnímat slovo Ne!

Podvědomí výlučně přijímá a chápe jen pouze představy.

Podvědomí pracuje s představami a tipněte si, jaká představa se vytvoří v podvědomí dítěte, když mu řeknete: Nejezdi do té díry!“

Správně, v dětském podvědomí se vynoří představa toho, jak jede do díry. Podvědomí řídí svaly. Do dětského podvědomí putuje sdělení: “Jed do díry!” Představa: „Nejezdi do díry!” neexistuje.

Bylo by lepší, kdybyste dítěti řekli: „Ted tě pustím. Pojedeš prostředkem cesty. Jed klidně a beze strachu úplně rovně. Hodně štěstí!“

Pozitivní představy jsou tu vždy.

Procvičujte to společně a pomáhejte si navzájem s vytvářením prosvětlených představ jako je tato. Za prvé – vytvářejí pocit štěstí a za druhé – snadněji je přijímáme. Podvědomí se naplní mocnými, pozitivními stvrzujícími představami, jimiž je prodchnuto vše.

Jak už bylo řečeno, budete se smát pozoruhodnému způsobu vyjadřování, k němuž musíte přistoupit. Později možná nejednou odhalíte, že komunikujete v pozitivních a konstruktivních cílových představách a v důsledku toho se cítíte lépe, z čehož mají užitek i lidé kolem vás.

 

Cvičení pro vás: uvědomujte si, když řeknete Ne, nesmíš, nechod, nejezdi apod. a ihned je vyměnte za něco podobného jako je příklad nahoře. Jsem zvědavá, kolik za den, za týden, nasbíráte takových Ne... A to je přesně to, co já osobně stále svým žákům dokola opakuji, je potřeba vyměnit staré vzorce za nové, abychom se posunuli dál.

 

  

Zdroj: Kniha: Kay Pollak Žádná setkání nejsou náhodná