Hněv už není dovolen?

Hněv už není dovolen?

Jednou jsem si při přednášce všiml, že v publiku sedí velmi nervózní muž. Jak jsem hovořil, byl stále neklidnější. Mluvil jsem o tom, že si každý můžeme vybrat, zda budeme obětí nebo tvůrcem, a že jsem si začal stále silněji uvědomovat, že štěstí je volba.

Ten muž zčervenal v obličeji a všelijak se vrtěl na židli. Nakonec doslova vybuchl: „Chcete mi říct, že se nikdy nesmíme rozzlobit?“

Já jsem ale neřekl, že se už nikdy nesmíme zlobit. Řekl jsem, že si velmi často v životě vybírám zlobu a hněv (jinými slovy neštěstí) ze zvyku - a taky proto, že jsem byl tak vychován.

„Můžete uvést nějaký příklad?“ zeptal jsem se toho muže. „Ano,“ odvětil, „stavím si doma na zahradě kůlnu. Dejme tomu, že musím změřit prkno. Přesně je vyměřím: mělo by být tři metry dlouhé. Tak je přesně uřežu. A když je znovu přiměřím, zjišťuji, že je o centimetr kratší, než by mělo být. Cožpak nemám v tomto případě právo se rozčílit?“

Rozuměl jsem tomu, co chce říct. Na chvíli jsem se zamyslel a rozhodl se, že něco vyzkouším. Zeptal jsem se ho: „Kterým z těchto dvou tesařů byste chtěl být? Tesař A pečlivě vyměřuje prkno, které musí měřit přesně tři metry, odřeže je, a když je znovu přeměří, zjistí, že je o centimetr kratší, než bylo potřeba. Rozzuří se, hrubě kleje a mrští kladivem. Zapálí si cigaretu, přestože už přestal kouřit, a pak naštvaně odejde domů. Tesař B pečlivě vyměřuje prkno, které musí měřit přesně tři metry, odřeže je, a když je znovu přiměří, zjistí, že je o centimetr kratší, než bylo potřeba. Dívá se na to prkno, chvíli je otáčí sem a tam a pak si řekne: ,To je zajímavé, to prkno je o centimetr kratší, co s ním teď budu dělat a k čemu je využiji?´ A teď mi řekněte, kterým z oněch dvou tesařů byste chtěl být – kdybyste si mohl vybrat?“

„Chcete snad říct,“ odvětil muž, „že ... že si můžu vybrat?“

První tesař je oběť, neboť si vybral neštěstí. Druhý tesař hledá možnosti. Je tvůrce, vybral si vyrovnanost a štěstí.

My sami si vybíráme, jak budeme reagovat na realitu.

My sami tvoříme naší vlastní realitu.

   Zdroj: Kniha:   Kay Pollak  Štěstí není náhoda