Bizon nikdy nedostane rakovinu

 Marketing není zlo

Včera jsem se setkal s rančerem,který pěstuje bizony a prodává bizoní produkty. Chrlil ze sebe fakta. Například jsem nevěděl, že bizon nikdy nedostane rakovinu, že bizoní maso je libovější, zdravější a lepší než všechna ostatní červená masa. Také jsem nevěděl, že bizoní maso obsahuje méně kalorií i než kuřecí maso.

„Většina lidí je prostě jen neumí vařit,“ vysvětloval rančer. „Protože je to maso libové, musí se vařit pomalu, na opravdu mírném plameni.“ A dodal: „Lidé, kteří se stravují podle paleo-diety, někdy nazýváné jeskynní dieta, ho fakt milují. Pomáhá jim přirozeně shazovat kila a dostat se do kondice. Sám jím půl kila až kilo bizoniny každý den, trochu zeleniny, a jsem svěží a silný.“ Tato nová informace mě tak zaujala, že jsem na místě učinil velkou objednávku.

Rančer však měl také některé názory, které mě udivily.

„Jsem rančer,“ řekl mi. „Řídím svůj ranč sám, pracuju ve dne v noci, a přesto jsem to nakonec já, kdo musí jít a všechno to propagovat a prodávat. Skoro to nenávidím.“

„Vy nenávidíte marketing?“ zeptal jsem se.

„Tuhle jsem viděl v televizi herce Billyho Boba Thorntona a ten říkal:

´Marketing je zlo.´“

„To je zajímavé,“ odporoval jsem. „Důvodem, proč Thornton v televizi vystupuje, je marketing – propaguje svůj nejnovější film.“

„¨No, já marketing rád nemám,“ prohlásil rančer. „Možná je to tím, že se v něm nevyznám.“

V tomto okamžiku vyšla ven Nerissa a také se s rančerem seznámila. Nabídl jí vzorek sušeného bizoního masa, které vyrábí. Podržel ho před ní a řekl: „Tohle sníte a až do večera nebudete potřebovat nic jiného. Je to nejsytější jídlo, jaké kdy ochutnáte,“ řekl. „Nejsou v něm žádné konzervační látky a je to celé přírodní.“

Teď už jsem chtěl samozřejmě taky sušené bizoní maso.

Když rančer odešel vypsat naši objednávku, vytáhl ze svého náklaďáku krásný zápisník. Už už ho pokládal na kapotu mého sportovního auta BMW Z3, když jsem ho zarazil.

„Ať to nepoškrábete,“ řekl jsem.

„Podívejte se na to,“ řekl a pohladil kůži na zápisníku. „Jen si sáhněte a uvidíte, jak je to hebké.“

Poslechl jsem. Kůže byla jemná jako samet.

Rančer mi položil hypnotickou otázku: „Umíte si představit, že byste přišel na jednání s tímhle v podpaží?“

Tato otázka zřejmě aktivovala vizuální část mého mozku a zaměstnala mé ego. Okamžitě jsem po tom neobvyklém výrobku zatoužil.

„Kde se to dá sehnat?“ zeptal jsem se.

„Dám vám ho udělat, jestli chcete.“

Objednal jsem si také jeden bizoní zápisník.

Pak jsem rančerovi zaplatil, potřásl mu rukou a on nastoupil do svého náklaďáku, přičemž si stále mumlal, jak nesnáší marketing. Pravil, že je ve studiu marketingu tak pozadu, že jeho praxe je prehistorická.

„Možná děláte paleo-marketing,“ nadhodil jsem.

Zasmál se a odjel.

Zřejmě si nevšiml, že jeho ne-marketing udělal toho dne spoustu obchodů. Koupil jsem maso, sušené maso a zápisník. Také jsem koupil sklenici medu, o níž jsem se zapomněl zmínit. Navíc nic z toho nebylo laciné.

Už jsem to říkal a zopakuji to ještě jednou: Marketing znamená prostě jen poutavě informovat lidi, kteří by nejspíše mohli mít zájem o váš výrobek nebo službu, že tyto jsou k dostání.

Přesně tohle učím lidi ve svém programu Školení manažerů. Nejde o manipulaci. Jde o informace.

Čím vášnivěji a upřímněji sdělujete informace, tím hypnotičtější váš marketing bude.

Pokud se ale snažíte prodat své zboží někomu, kdo o ně zájem nemá, bude vás možná považovat za vtělené zlo.

Rančer propagoval své výrobky, třebaže by to sám nikdy nepřiznal. Jeho láska k vlastním výrobkům byla zřejmá. Jí bizoní maso, nosí výrobky z bizoní kůže, chová bizony a mluví o bizonech. Nemluví o dobytku, mluví o bizonech. A když hovoří k posluchačům, kteří o bizony mají aspoň trochu zájem, pak prodá.

Marketing je zlo jen tehdy, když lžete nebo lidi klamete, abyste udělali obchod. Nebo když vaše sdělení není vhodné pro obecenstvo, které jste oslovil. To by neměl nikdo nikdy udělat. Nikdy. Neexistuje pro to omluva.

Pokud nabízíte výrobek nebo službu, jimž věříte, podělte se o své nadšení se správným obecenstvem. (Pokud ve svůj produkt nebo službu nevěříte, jak se vůbec můžete pokoušet jej prodávat?)

Jinými slovy, jestli máte něco, co by určité skupině lidí doopravdy prospělo, a vy jim o tom nepovíte, neškodíte jim tím náhodou? Takže znovu, marketing je v podstatě sdílení naší lásky, vášně a víry. Když se o ně podělíte s někým, kdo to uvítá, zpravidla to vede k prodeji – přirozeně, snadno a bez námahy. A není to žádná hovadina.

Zdroj: Kniha: Joe Vitale Návod na štastný život