Když se stanete vizionářem, vidíte, co je za příběhem

 Jste tu, abyste se ze života těšili. Nejste tu proto, abyste svým dramatem či svou osobní důležitostí trpěli. To nejste vy, to nepatří k vaší přítomnosti. Jste tu, abyste byli snivcem, abyste byli umělcem, abyste byli vizionáři. Nemůžete však být vizionářem, máte-li oči jen proto, abyste viděli svůj vlastní příběh, svá vlastní zranění, své vlastní obětování. Když se pořád soustředíte na to, co vám před dvaceti či čtyřiceti lety udělala vaše matka, otec, váš partner, anebo kdokoliv další z vedlejších postav ve vašem příběhu, pak nevidíte pravdu. Jestliže se soustředíte na všechno to drama, pak mluvit s vámí je jako mluvit do zdi. Neslyšeli jste to už někde?

Než se stanete vizionářem, jednoduchosti života jste na míle vzdáleni – jste od ní velmi daleko. Věříte, že víte všechno. Máte tolik obdivuhodných názorů a snažíte se je všem ostatním vnutit. Jakmile se stanete vizionářem, vše se změní. Jako vizionář vidíte, jak lidé předstírají, že jsou někým jiným než ve skutečnosti. Vidíte, co vyjadřují, v co věří, že jsou. Víte, že to není pravda a že to všichni jen předstírají. Co předstírají? To netušíte, nedokážete číst v myslích všech těch vedlejších postav, které si tvoříte. Stěží víte to, co předstíráte vy sami. To, co však dokážete za vším tím předstíráním vidět, je skutečný člověk. A jak můžete nemilovat skutečného člověka? Tak jako vy, ten skutečný člověk nemá nic společného se symboly, které pramení z hlasu poznání. Nemá nic společného s žádným příběhem.

Když se stanete vizionářem, vidíte, co je za příběhem. Rozumíte ostatním lidem, ale oni sami sobě nerozumí. V žádném případě nebudou rozumět oni vám a ani nemusejí. Většina lidí nemá vědomí, jež máte vy. Nevědí, proč jsou takoví, jací jsou. Nemají ani potuchy, pouze přežívají. Nemusejí každému věřit, beztak však každému věří. Nemají v sebe sama vůbec žádnou důvěru. Nemají ponětí, jak jsou skvělí. Vidí pouze své poznání, které je obklopuje jako zeď z mlhy. Představte si, že jste jediný střízlivý člověk uprostřed tisíce lidí, kteří jsou úplně opilí. Budete s takovými lidmi vést rozhovor? Chcete jim opravdu věřit? Víte, že cokoliv řeknou, není pravda. A víto to, protože jste také bývali opilí a vše, co jste říkali, také nebyla pravda.

Díky vědomí můžete jednoduše pochopit, jak takové mysli byly připravovány k tomu, aby se staly tím, čím jsou. Neznamená však, že jste lepší než všichni ostatní jen proto, že jste vědomí. Být si vědom z vás nedělá nadřazené a nedělá vás ani chytřejší. S inteligencí to nemá nic společného. Když toto víte, jste samozřejmě naprosto pokorní. Zkrátka je vám to jedno. Tento postoj však může mít dvě podoby. Je tu cesta oběti ve snu první pozornosti, kdy tento postoj je jen lží, protože obětem to ve skutečnosti jedno není a cítí se velmi dotčeny a zraněny. Mají všechna ta emoční zranění, která jsou plná jedu a obranný mechanismus, který říká: „Ále, mně je to jedno.“ Samozřejmě, že jim to jedno není a samozřejmě, že vy tomuto postoji nebudete věřit.

Když jste vizionářem, lidé jsou mimořádně čitelní. Dokážete vidět, že všechny lidi ve snu obětí ovládá hlavní postava jejich příběhu. Toto je jejich úhel pohledu – jejich jediný úhel pohledu. Život vidí jako velmi úzkou cestu a je úzká, protože jejich přesvědčení působí jako zrcadlo, které jim ukazuje jen to, čemu věří, a je jasné, že to vůbec není pravda. Svou víru si promítají do vás a vy to, co do vás promítají, vnímáte. Nicméně si to neberete osobně, protože si nevytváříte domněnku, že to, co si do vás promítají, je pravda. Víte, že to, co si promítají, je to, co si sami o sobě myslí, a víte to, protože jste dělávali totéž.

Jakmile se stanete vizionářem, vidíte všechno, co si ostatní umělci způsobují, ale váš úhel pohledu je zcela neosobní. Proces odnaučování vás přivádí na místo, kde se ve svém příběhu již neobjevuje ani soudce ani oběť. Je to jen příběh a vy víte, že je to vaše dílo, ale připadá vám, že se to děje někomu jinému. Vidíte všechny příběhy a symboly a jak si s nimi lidé pohrávají, ale na vás to nemá žádný vliv. Neuráží vás to, protože vy jste zcela imunní. Vidíte tváře, milujete tváře, ale také si uvědomujete, že existuje něco, co do vašeho snu nepatří. Je to osobní sen, který si ostatní umělci sní a vy vůči jejich snu, vůči jejich dílu chováte úplný respekt.

Respekt je krásné slovo a je jedním z nejdůležitějších symbolů, které dokážeme chápat.

Don Miguel Ruiz ***Don Jose Ruiz Toltécká kniha moudrosti Pátá dohoda