Nedokáži nikomu popsat věci, které se mi honí hlavou
Dobrý den, začal bych tím že asi ani pořádně netuším proč vám píši. Váš blog mě velice zaujal a nejspíš mám pocit že jste člověk, na kterého mohu obrátit. Je mi 20 let a už od nějakých 16 let jsem si začal všímat že věci které vidím v hlavě, najednou držím v ruce. Chvíli mi přišlo, že jsem asi blázen. Ale vždy, když bylo zapotřebí se stala souhra věcí a náhod, díky kterým jsem buď vybruslil z úplně každého průšvihu, nebo se zkrátka dostal k čemu nebo kam jsem chtěl. Ještě na učilišti se mi do rukou dostal film Tajemství od Rhodny Byrne. Bohužel tady pro mě začal ten běh který trvá dodnes. Díky knize jsem (jak jsem si myslel) začal chápat tento proces. Uvědomil jsem si že pro mě je daleko těžší od malička soustředit se na negativa než pozitivní věci. Jednoduše nikdy jsem nebyl člověk který ze sebe chrlí obavy nebo zkrátka žije ve strachu. Od té doby se stalo strašně moc věcí, splnilo se mi spousta představ bohužel ale přichází to jedno ALE. Od té doby co jsem zjistil jak můj okolní svět ovlivňuji svými představami, se ve mě začal tvořit absolutní rozpor v těchto představách. Začal jsem mít strach z toho co když moje vize a plány kvůli kterým vlastně vůbec chci být na tomhle světe nevyjdou. Co když vlastně ve výsledku ani pořádně nevím, co chci. A jak dlouho bude trvat než mi vlastně dojde co je pro mě přesně to na co bych se měl zaměřit. Od situace kdy jsem měl ve velmi mladém věku celkem úspěšný život (byt, celkem slušné peníze, spousty plánů), rychle sešlo. O přítelkyni jsem přišel, práci jsem změnil za velmi krátké období vícekrát. Musel jsem se přestěhovat víc jak 3x za čtvrt roku . A do dneška by se dalo říci že tak nějak pluji po hladině neznámo kam. Jsem přepínací člověk, není pro mě problém soustředit se na ty pozitiva, kterých dokážu najít téměř na všem maximální množství. Ale stejně nevím, kde se berou ty prázdné chvíle i dny. Kdy prostě nejradši trávím čas sám přemýšlím nad tím. kudy jít a bez výsledku. Jsem extrovert, mám hodně přátel známých a kamarádů a rád s nimi trávím čas. Ale za poslední půl rok mi přijde, že se ze mě stala osoba s rozdvojenou osobností. Nedokáži nikomu popsat věci, které se mi honí hlavou a neznám žádného člověka v mé blízkosti, který by trošku chápal co bych mu líčil. Ať jsou to o mnoho starší jedinci nebo vrstevníci se kterými se občas pobavíme na téma zákon přitažlivosti atd. Chtěl bych se vás zeptat jestli by vás nenapadlo něco, co bych si měl přečíst poslechnout prohlédnout. Jednoduše něco co mě "uklidní" a třeba dá opět ten správný směr který mě bude naplňovat jako dříve. Děkuji. Krásný den Daniel
Milý Danieli, to, co popisujete, je naprosto normální a v naprosttém pořádku. Nacházíte se teprve na začátku Vaší duchovní cesty, získal jste již nějaké zkušenosti a praxi jak v dobrém, tak ve zlém. Ted Vám už zbývá jen jediné, jít dál a prostě "neuhnout". K životu patří jak negativní, tak pozitivní,musí existovat rovnováha, proto je jednou více dobrého a najednou buch, váhy se nakloní a jde to zase do špatného. Je potřeba si též však uvědomit, že skutečně neexistuje dobré ani zlé, jako je yang a yin, tak je dobro a zlo. Pokud by bylo jen to zdánlivé dobro, už bychom tu nepotřebovali být, dostali bychom se do stavu dharmy a nevraceli bychom se sem na Zemi do fyzických těl a neprožívali si, co si ted prožívat máme.
Důležité ale je, vědět, CO v životě chcete, pokud nemáte jasnou představu, je to skoro jako o ničem. Zdá se, že máte úžasný dar vizualizace - ta jde především tehdy skvěle, když něco opravdu chcete a nepochybujete o tom, nenecháte se zvyklat jinými a jdete stále za tím svým obzorem. Stačí malá pochyba a už tomu tak nebude, nebo budete muset začít mnohdy i od samého začátku.
Nedělejte si starosti, JAK to bude dlouho trvat, s největší pravděpodobností celý váš nynější život i další životy. Pozitivní na tom je, že TO, co se tu naučíte ted, si přinesete dříve či později i do života/ů dalšího. Mějte se sebou trpělivost, všechno nejde hned. Co potřebujete: stále nově získávat další vhledy a zkušenosti. Nicméně, ve světě duchovna se toho nyní vyrojilo tolik, že se v tom člověk může sám někdy i skutečně utopit. Nejlepší by bylo, kdyby se Vám podařilo získat dobrého učitele /například reiki/ a následovat ho, skutečný sensei/mistr svého oboru a je jedno, jakého oboru, Vám bude pomáhat dál, protože i on se stále dál a dál sebevzdělává a roste, a Vy budete pomalu a jistě růst s ním.
Pocházíme ze stejné hmoty jako jsou i hvězdy, přišli jsme sem kdysi dávno, jsme většina z nás velice staré duše a je v nás všechno vědění a moc světa. Záleží jen na nás, co s tím naděláme a kdy to v sobě rozpoznáme. Nejdůležitější je vědět, že tu nejsem jen tak, že tu jsem za nějakým účelem, vybrali jsme si tam"nahoře" před reinkarnací, co si tu máme prožít, a ted...ted to tak prožíváme, jsme spřízněné duše, někdy více, někdy méně a naše role jsme si tam nahoře též dopředu rozdělili, někdo je dobrý, někdo je zlý...opět upozornuji na to, že dobro a zlo jsou JEN slova a nic vlastně neznamenají. Někdy když si prožijeme něco hodně negativního, mnohem později se ukáže, že to bylo k našemu dobru, může to trvat i roky, i desetiletí. Co je to však čas, proto se obrnte trpělivostí a hledejte jako já především SOUVISLOSTI. Dejte na svou intuici, i ty smutné dny mnohdy bez důvodu tu nejsou náhodně, to jen naše duše vzpomíná, aniž bychom to vědomky tušili, na "tam zpátky" a je jí teskno.
Na mé webové stránce najdete hodně příkladů ze života, dejte se do toho a přečtěte si je a to nejlépe odzadu, protože jdou tak, jak se vyvíjím například já. Knihy - v různém odbobí Vám budou přicházet do ruky stále další a další doplnující informace odevšad. A ještě něco, když se vydáte duchovní cestou, ztratíte na ní mnohdy hodně přátel, i rodina Vás přestane mnohdy chápat, ale časem získáte nové, právě takové, jaký v daný moment v daném vývoji potřebujete. Nelitujte toho, nemůžete zůstávat se starým neměnným, když chcete pokročit dál. Neudržujte za cenu vztahy, které Vám již nic neříkají. Například reiki říká: netrav svůj čas s lidmi, kteří ti nic neříkají ev. navíc ještě třeba ubližují. Ne nadarmo se pak rovněž říká: nezdržuj se dlouho s poraženými, mohl by jsi se stát jedním z nich. Ta duchovní cesta je úžasná, ale je dlouhá a jsou na ní i úskalí,nicméně jen ten, kdo vydrží, pozná, jak chutná ovoce dalšího překonaného starého a získání nového i za cenu obětí. Neexistuji takových lidí mnoho, kteří Vás budou chápat, ale vytrvejte, najdete je. Jak dlouho to potrvá, záleží jen a jen na Vás.
Vy Danieli, nepotřebuje uklidnit, Vy si potřebujete nyní upřesnit, co chcete a jít si neohroženě a trpělivě za tím, nic víc, nic mín.
My, lidé, jsme netrpělivé bytosti, vše chceme nejlépe ihned a jen to nejlepší, ale uniká nám často, že to nejlepší nemusí být někdy skutečně nejlepší, na tom se tolik nenaučíme jako na tom nejhorším. To jsou ty pravé lekce, co nás posouvají.
Ale nemyslete si, i já měla období, kdy bych se vším nejraději sekla a vrátila se k tomu starému, ne moc funkčnímu,ale zdánlivě pohodlnému životu,ale pak jsem si vždy řekla, víš už toho tolik, jen vytrvej a měj víru ve vesmír a bylo to. A dnes už jsem řekla bych "za vodou."
Přeji Vám, aby Vám nyní má slova pomohla posunout se dál a přeji Vám, abyste se znovuobjevil a začal opět rozkévtat jak lotus v zenové zahradě.
Vy to dokážete, jen si více věřte.
Vděčnost je Kouzlo.
S láskou a úctou Iva
Starší články i videa naleznete v Menu: Archiv 2010, Archiv 2011, Archiv 2012, Archiv 2013 a Archiv video.
© Cypyright fotky + text Iva Höllmüller
Tento článek je možné v nezkrácené a neupravené podobě volně kopírovat a dále publikovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně aktivního odkazu zdroje www.reiki-oasa.cz.