Buďte skeptičtí, ale naslouchejte

SÍLA POCHYBNOSTI

 

Pátá dohoda:

Buďte skeptičtí, ale naslouchejte

 

PÁTÁ DOHODA ZNÍ BUĎTE SKEPTIČTÍ, ALE NASLOUCHEJTE.

Buďte skeptičtí, neboť většina toho, co slýcháte, není pravda. Víte, že lidé mluví pomocí symbolů a že symboly nejsou skutečné. Symboly jsou pravdivé pouze díky naší vzájemné dohodě, nikoliv proto, že jsou skutečně pravdivé. Druhá polovina dohody však zní naslouchejte a důvod k tomu je jednoduchý: Když se naučíte naslouchat, pochopíte význam symbolů, které lidé používají. Pochopíte jejich příběh a komunikace se velmi zlepší. Možná, že potom veškeré to zmatení mezi lidmi, kteří zemi obývají, nahradí vzájemná srozumitelnost.

Jakmile si uvědomíte, že téměř nic z toho, co prostřednictvím symbolů znáte, není pravda, potom pochybování nabývá mnohem většího významu. Pochybování je dovedností mistra, neboť využívá síly pochybnosti k rozpoznání pravdy. Kdykoliv zaslechnete poselství sami od sebe či od jiného umělce, jednoduše se zeptejte: „Je tohle pravda, anebo to pravda není? Je tohle realita, anebo je to pouze realita virtuální? Pochybnost vás dovede za symboly a učiní vás zodpovědnými za každé poselství, které předáváte nebo přijímáte. Proč byste měli chtít svou víru vkládat do nějakého poselství, které není pravdivé? Tím, že pochybujete, nevěříte každému poselství. Nevěřte symbolům, pak pomůžete sami sobě.

Jestliže tedy víra znamená bezpochybně věřit a pochybnost nevěřit, pochybujte. Nevěřte. A čemu že to nebudete věřit? Nu, nebudete věřit všem těm příběhům, které my, umělci, vytváříme pomocí svého poznání. Vy víte, že většina našich vědomostí není skutečná – celá symbolika není skutečná – a tak mi nevěřte, nevěřte sami sobě a nevěřte nikomu jinému.

Pravda nepotřebuje, abyste v ní věřili; pravda jednoduše je a žije dál, ať už v ní věříte nebo ne. Lži potřebují, abyste v ně věřili. Nevěříte-li lžím, neodolají vašemu skepticismu a jednoduše se vytratí.

Skepticismus se však může ubírat dvěma směry. Jeden směr znamená předstírat, že pochybujete, neboť si myslíte, že jste příliš chytří na to, abyste byli důvěřiví. „Podívejte se, jak jsem chytrý. Ničemu nevěřím.“ Toto není skepticismus. Pochybovat znamená nevěřit všemu, co slyšíte. Nevěříte tomu proto, že to není pravda, to je vše. Být skeptický je být si zkrátka vědom toho, že celé lidstvo věří lžím. Vy víte, že si lidé zkreslují pravdu, protože sníme a náš sen je pouhým odrazem pravdy.

Každý umělec pravdu zkresluje, ale vy nemusíte kritizovat, co někdo říká, anebo toho člověka nazývat lhářem. Všichni do jisté míry lžeme, avšak nikoli proto, že lhát chceme. Příčinou jsou symboly, které jsme se naučili a způsob, jakým je používáme. Jakmile si toto uvědomíte, pátá dohoda vám bude dávat smysl a dokáže váš život značně ovlivnit.

Budou k vám přicházet lidé a vyprávět vám svůj osobní příběh. Podělí se s vámi o své hledisko, o jehož pravdivosti jsou přesvědčeni. Vy však nebudete posuzovat, zdali to pravda je, či není. Nemáte žádný úsudek, ale máte respekt. Nasloucháte, jakým způsobem druzí lidé své symboly vyjadřují, s vědomím, že cokoliv, co řeknou, je zkreslené jejich vlastními přesvědčeními. Víte, že to, co vám říkají, není nic víc než příběh a víte to, protože to cítíte. Zkrátka to víte. Také však víte, kdy jejich slova vycházejí z pravdy a víte to beze slov a to je to hlavní.

Pravda, nebo fikce, nemusíte nikomu jeho příběh věřit. Nemusíte si vytvářet názor na to, co někdo říká. Nemusíte vyjadřovat svůj vlastní názor. Nemusíte souhlasit či nesouhlasit. Jen naslouchejte. Čím přesněji dotyčný míří slovem, tím jasnější bude jím sdělované poselství, nicméně slova, která pocházejí od jiného umělce, se vás netýkají. Vy víte, že to není nic osobního. Nasloucháte a všem slovům rozumíte, ale ta slova na vás již nemají žádný vliv. Již neposuzujete, co druzí lidé říkají, protože chápete, co dělají. Dávají vám pouze vědět, co se děje v jejich virtuálním světe.

Vy již disponujete vědomím, že všichni umělci žijí ve svém vlastním snu, ve svém vlastním světě. Cokoliv v tomto světě pokládají za pravdivé, pro vás však pravdivé není. Pravdivé je pouze to, co ve svém světě vnímáte vy. S tímto vědomím neexistuje nic, co byste komukoliv měli dokazovat. Nejedná se o to, jestli máte pravdu nebo se mýlíte. Respektujte cokoliv, co druhý říká, protože je to jiný umělec, který hovoří. Respekt je velice důležitý. Když se naučíte naslouchat, projevujete ostatním umělcům úctu – projevujete úctu jejich umění, jejich tvorbě.

Všichni umělci mají právo tvořit své umění tak, jak chtějí. Mají právo věřit čemukoliv, čemu věřit chtějí. Mají právo říkat cokoliv, co chtějí říci. Když se však nenaučíte naslouchat, nikdy nepochopíte, co říkají. Naslouchání je v komunikaci velice důležité. Když se naučíte naslouchat, budete přesně vědět, co druzí lidé chtějí. Jakmile budete vědět, co druzí chtějí, potom záleží jen na vás, jak s takovou informací naložíte. Můžete reagovat či nereagovat, můžete souhlasit či nesouhlasit s tím, co říkají. To vše záleží pouze na tom, co chcete vy.

To, že druzí lidé něco chtějí, neznamená, že jim to musíte dát. Lidé se vždy snaží získat si vaši pozornost, protože díky pozornosti mohou předat jakoukoliv informaci. Mnohokrát tu informaci ani nechcete. Když nasloucháte, ale informaci nechcete, tak ji ignorujte a zaměřte svou pozornost jinam. Když si však ta informace vaši pozornost získá, potom je opravdu žádoucí, abyste naslouchali a zjistili, zda to, co někdo říká, je pro vás důležité. Potom se můžete, pokud chcete, podělit o svůj názor s vědomím, že je to pouze názor. To záleží na vás, ale hlavní je naslouchat.

Jestliže se nenaučíte naslouchat, nikdy nepochopíte, o co se tu právě teď s vámi dělím. Budete dělat urychlené závěry a reagovat, jakoby to byl váš sen, i když to váš sen není. Když s vámi ostatní umělci sdílí svůj sen, uvědomujte si jen, že je to jejich sen. Vy víte, co je vaším snem a co vaším snem není.

Právě teď s vámi sdílím způsob, jakým vnímám svět, způsob, jakým já sním a mé příběhy jsou pro mě pravdivé, ale vím, že nejsou skutečnou pravdou, takže mi nevěřte. Cokoliv vám sděluji, je pouze můj názor. Podle mého názoru s vámi samozřejmě sdílím pravdu. Používám slova co nejpřesněji, abyste rozuměli tomu, co říkám. Mé poselství si však ve své mysli zkreslíte, přestože s vámi sdílím přesnou kopii pravdy. Vyslechnete si poselství a sami sobě to stejné poselství podáte naprosto jinak, podle svého názoru.

Potom možná to, co říkám je pravda nebo pravda není, ale možná to, čemu věříte, pravda není. Já představuji pouze jednu polovinu poselství, tou druhou polovinou jste vy. Já jsem zodpovědný za to, co říkám, ale nejsem zodpovědný za to, co chápete. Vy jste zodpovědní za to, jak poselství pochopíte a co s ním uděláte, protože vy přiřazujete význam každému slovu, které slyšíte.

Právě teď si na základě svého osobního poznání interpretujete to, co říkám. Znovu uspořádáváte symboly a přetváříte je způsobem, který se vším ve vašem systému přesvědčení zachovává rovnováhu. Jakmile dospějete k rovnováze, můžete či nemusíte můj příběh přijmout jako pravdivý. A můžete si vytvořit domněnku, že to, co si sdělujete je to, co jsem měl v úmyslu říci já, ale to neznamená, že vaše domněnka je pravdivá. To, co říkám, si můžete vyložit špatně. To, co slyšíte, můžete využít k tomu, abyste obvinili mě, někoho jiného, nebo sebe, své náboženství či filozofii, a abyste se na všechny, a především na sebe, zlobili. Můžete také to, co slyšíte, využít, abyste odhalili pravdu a našli sebe sama, abyste se sami se sebou smířili a abyste možná změnili poselství, které si sdělujete.

 

Zdroj: Kniha: Don Miguel Ruiz Don Jose Ruiz Toltécká kniha moudrosti Pátá dohoda