Stala se vám doma,v práci,na silnici a jinde už někdy nehoda?

NEHODY nejsou náhody.

Jako vše ostatní v životě si tyto situace vytváříme sami. Neznamená to, že si řekneme: „Chci, aby se mi stala nehoda“; určité mentální návyky k nám však mohou nehodu přivolat.
Někteří lidé jako by nehody přitahovali, jiní projdou životem bez jediného škrábnutí.
Nehody jsou výrazem hněvu. Poukazují na prožité frustrace a na pocit bezmoci. Signalizují zároveň vzpouru proti autoritám.
Vzteky chceme někoho uhodit, místo toho ale dostaneme ránu sami.
Když se zlobíme sami na sebe, když se cítíme provinile nebo cítíme potřebu trestu, je nehoda dokonalý způsob, jak se s něčím podobným vyrovnat.
Zdá se, že k žádné nehodě nedochází naší vinou. Jako bychom byli jen bezmocnými oběťmi osudu. Díky nehodě však můžeme u ostatních hledat pozornost a sympatie. Našim zraněním je věnována péče. Často je přitom nutný klid na lůžku, někdy i nadlouho.
Máme přitom velké bolesti. Podle toho, kde v těle se objeví, lze určit, proč se cítíme provinile. Stupeň fyzického poškození nám dává poznat, jak krutě jsme si přáli být potrestáni a jak dlouhý má být trest.

NEHODY – neschopnost brát se za svá práva. Vzpoura proti autoritě. Víra v násilí.

Afirmace: Zbavuji se návyku, který tuto situaci způsobil. Jsem usmířený. Zasloužím si dobro.

Zdroj: Kniha: Louise L. Hay  Miluj svůj život