Rakousko - Báden

 Císařské letní sídlo a růžoví kavalíři 

 

 

Podívejte se dnes se mnou do jedněch z nejznámnějších lázní Rakouska, do míst provoněných tisíci růží a na jejich v opojných vůních tančících růžové kavalíry, do města posazeného do uklidňující zeleně Vídeňského lesa a již starými Římany oblíbeného Bádenu.

 Nejvýznamnější rakouské sirné lázně leží asi 25 km jihozápadním směrem od Vídně a autem jste tam za chvilku. Pokud však máte rádi nostalgii, tak stejně tak rychle se sem dostanete rychlotramvají Wien-Baden. Využiji času, než se do městečka dopravíte a mezitím vás s ním seznámím.

Ještě než vzniklo město samotné, patřily zdejší kraje v době vlády císaře Claudia k Panonii, jejíž severní hranici tvořil právě široký Dunaj. Již tehdy objevili Římané tajemství horkých pramenů a využívali je k léčebným procedurám. Místo nazvali výstižně „Aquae“ (vodstvo, koupele, lázně). Město ale prožilo také dramatické momenty ve své historii. V 15. století zažilo dva velké vojenské nájezdy pod velením maďarského krále Matyáše Corvina (r.1477 a 1482). Proto v roce 1482 udělil panovník Friedrich II. tehdejší osadě městská práva, aby posílil moc Bádenu i z hlediska hospodářského.

Roku 1683 na městečko zaútočili Turci a aby toho nebylo málo, oslabené věčnými nájezdy nepřátel, postihla ho v roce 1713 velká morová epidemie a v letech 1714 a 1812 ještě navíc dva obrovské požáry.

Nastalo 18. století a konečně došlo k rozkvětu Badenu. V letech 1796-1834 se stalo  letním sídlem císaře Františka I. Tomu se městečko hned při jeho první návštěvě v roce 1796 natolik zalíbilo, že až do své smrti (r.1835) v něm pobýval každý rok dva až tři měsíce, Spolu s ním se sem na léto stěhoval celý panovnický dvůr a šlechta. Jejich bohatství uvedlo město do pohybu a stalo se místem známým i ve světě. Hrálo se tu především pro pobavení bohatých divadlo a lázeňským parkem se nesly melodické tony klasické hudby, aby se panstvu příjemněji procházelo.

Když císař zemřel, nastaly pro městečko špatné časy. Na císařova syna Ferdinanda tu byl spáchán atentát a ten se proto raději uchýlil pod ochranu města Vídně a na Báden právě kvůli této neblahé nehodě zanevřel.

 

V 19.století tu žil hudební skladatel Ludwig van Beethoven a stvořil svou Devátou symfonii. Dnes tu můžete navštívit mezuem založené na jeho památku. Komponovali v něm rovněž známí velikáni W. A. Mozart a Franz Liszt.

V 1. světové válce roku 1916 bylo do Bádenu přeloženo vrchní armádní velitelství a pobýval v něm v letech 1917/18 císař Karel.

Ve 2. světové válce město sloužilo jako lazaret pro zraněné vojáky a především pro důstojníky. Díky tomu zůstalo ušetřeno před nálety. Po ukončení války se stalo hlavním sídlem pro ruské okupační jednotky.

 

Přibližujeme se jak dějinami, tak vláčkem k nádraží Báden a vítá nás nostalgické biedermeierovské městečko, lázně s noblesou – Báden.

Stojí v něm uprostřed té zeleně krásné bohaté vily a honosné paláce poznamenané rukou těch nejlepších architektů své doby Carla von Moreau, Josefa Kornhäusela a Otto Wagnera. Město známé především svými římskými lázněmi. Pokud je budete chtít navštívit, octnete se ve vodním světě na ploše téměř 900m2 zastřešeném klenutou skleněnou střechou obrovských rozměrů 77x33m, pod kterou vás čekají služby jako jsou sauny, ať už finská sauna, či biosauna, masáže, wellnes, bylinková či aromatická koupel a také moderní terapie zacílené na zdravou výživu. Budova byla postavena dle plánů architektů Sicardsburga a Van der Nülla (podle jejich návrhů vybudována také budova Vídeňské státní opery).

 

 

V městečku vyvěrá 14 přístupných sirných horkých pramenů. Vystupují na povrch skrze skalní rozsedliny z hloubky několika set metrů. Takový Marienquelle dosahuje 34,9 oC a vystřikuje 40 litrů vody za sekundu. Neméně teplý je Josefsquelle s 33,9 oC a k těm „studenějším“ patří např. Ferdinandsquelle s 24,6 oC a Peregriniquelle s 21,6 oC.

 

Až budete příjemně unaveni všemi těmi léčebnými procedurami a koupelemi, projděte se Růžovou zahradou, osázenou několika tisíci růží. Největší růžová zahrada v Rakousku má plochu 8ha. V květnu tu můžete navštívit výstavu pelargonií, nebo fuchsií a v červnu začne rozkvétat jedna nádherná růže vedle druhé. Parkem Doblhoff se roztančí na celý měsíc galantní růžoví kavalíři na počest svým vonícím královnám. Jen si také ke každé přivoňte, je to nádhera a každá z těch růžových krasavic voní jinak. Tisíce malých barevných lístečků a tisíce namíchaných parfémů.

V restauraci u jezírka si můžete v létě při kafíčku poslechnout koncert a v parku si koupit některé z růží. Růžovou vonící epochu ukončí slavnostně bál v zámeckém parku Weikersdorf Open air Rosenball.

 

Pokud chcete pokoušet štěstí, navštivte zdejší kasino. V roce 1995 bylo přestavěno a od té doby se řadí mezi největší a nejkrásnější v Evropě. Pakliže nechcete hrát, pojďte se alespoň podívat dovnitř, neboť už jen samotná budova kasina je architektonicky překrásná. Ve zdejším Congressu Casino Báden v lázeňském parku se pořádají semináře a Báden je známým mezinárodním kongresovým městěm s veškerou možnou dostupnou moderní technikou.

 

Za kasinem stojí budova Letní arény, ve které se celé léto od poloviny června až do začátku září hrají operety.

Vedle kasina se rozprostírá lázeňský park plný fontán, květin, stromů, luk, rostlin a jak jinak, se spoustou růží. Obdivovat v něm můžete hned zkraje sluneční květinové  hodiny (1928/29), pak se dál pohodlně dostanete k Beethovenovu chrámu (1926/28) a uvidíte také strom dovezený z Ameriky, který se na jaře obsype několika tisíci květy. V létě vás při procházce bude doprovázet koncertní hudba pořádaná v altánku u kasina.

Z parku sejdete do centra města, dostanete se na pěší zonu a můžete si začít nakupovat suvenýry a dárky, vše s noblesou městu vlastní. Je tu spousta butiků, starožitnictví i suvenýrových obchůdků, nudit se nebudete. Na Hlavním náměstí si všimněte barokního morového sloupu Nejsvětější trojice z roku 1714, radnice a císařského domu, v němž pobýval mnoho letních měsíců právě císař František I. Radnice je výtvorem architekta J. Kornhäusla. Mimochodem, bylo to nejlepší architekt své doby.

Okolí Bádenu vás možná zláká k delší procházce Vídeňským lesem. Je tu bezpočet označených cestiček a celkově na 60 km tras. Jak pro pěší, tak pro cyklisty, pro které jsou tu připraveny všechny stupně obtížnosti terénu.

 

Ale  teď už dost historie. Pánové, nachystejte se na své velké sázky a Vy, dámy, nasaďte si klobouky, čím větší a ozdobenější, tím lépe a pojďte se mnou na koňské dostihy. Pořádají se tu od června do srpna a neměli byste si je nechat ujít. Koně jsou nádherná a inteligentní zvířata a podívaná stojí určitě za to. Už jenom těch nádherných klobouků, co je tu k vidění! Mít dostatek místa, tak jich osobně mám na sta. Kdepak, klobouk prostě dělá dámu. A bez nich by snad ani nemohly být dostihy. Ty první se v městečku pořádaly 16. července 1893 a přišlo se na ně podívat 15 tisíc lidí. Měly obrovský úspěch a od té doby se pořádaly kromě doby válek pravidelně.

 

Užijte si lázně a přijeďte do nich příště i se svými přáteli.

 

© Cypyright text Iva Höllmüller  

Tento článek je možné v nezkrácené a neupravené podobě volně kopírovat a dále publikovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně aktivního odkazu zdroje www.reiki-oasa.cz.