Reiki-oasa > V chodníku je hluboká díra

V chodníku je hluboká díra

Proces změny

I proces proměny osobnosti má svá období přílivu a odlivu. Nepohybuje se po přímce: když stoupáme vzhůru po horské stezce, míjíme vršky, údolí a náhorní plošiny.

Mnohokrát jsem zaznamenal, že učíme-li se fyzickým dovednostem, následky svých opakovaných chyb trpíme jen do té doby, než si tuto chybu uvědomíme. Zpočátku si jí nesjme vědomi a začínáme ji rozpoznávat až po tom, co se uskuteční, načež je nám to líto. Později už chybu či omyl rozeznáváme v průběhu: „Ach jo, už v tom zase jedu!“ A nakonec už chybu předvídáme dřív, než se jí dopustíme, a proto se jí můžeme vyvarovat.

Mnozí z nás se za chybu přísně kárají, protože se ještě nesmířili s přirozeným procesem učení a očekávají, že všechno „udělají správně“ hned napoprvé. Jenomže život takhle nefunguje. Čím lépe chápeme proces změny, tím větší máme trpělivost, a to jak se sebou, tak se světem.

Následující citát nádherně zachycuje proces změny:

Životopis v pěti krátkých kapitolách

Kapitola první:

Jdu ulicí. V chodníku je hluboká díra. Padám do ní. Jsem ztracený. Jsem bezmocný. To přece není moje chyba! Než se z té díry vyhrabu, potrvá to celou věčnost.

Kapitola druhá:

Jdu stejnou ulicí. V chodníku je hluboká díra. Dělám, že ji nevidím. Znovu do ní padám. Nechce se mi věřit, že jsem zase tady, na stejném místě. Ale moje chyba to není. Pořád se ještě odsud hrabu dost dlouho.

Kapitola třetí:

Jdu stejnou ulicí. V chodníku je hluboká díra. Vidím, že tam je. Zase do ní padám ... už je to zvyk ... ale oči mám při tom otevřené ... Vím, kde jsem. Je to moje chyba. Jsem venku natošup.

Kapitola čtvrtá:

Jdu stejnou ulicí. V chodníku je hluboká díra. Obejdu ji.

Kapitola pátá:

Jdu jinou ulicí.

Zdroj: Kniha: Dan Millman Nevšední okamžiky